Jev, při němž dochází k náhlému zmenšení
objemu a zhroucení struktury vlivem převlhčení nebo přitížení se nazývá prosedání. Dochází k němu
především v jemnozrnných, neulehlých horninách, které vykazují vysokou
pórovitost, nízkou přirozenou vlhkost a mají nestálé vazby mezi částicemi.
K prosedání dochází nejčastěji ve sprašových
zeminách eolického původu.
Jestliže sedimentace prosedavých zemin probíhala
v suchém a teplém klimatu, ovlivňuje prosedavost obsah lehce rozpustných
solí (Cl-, SO2-4, HCO-3).
Ty tvoří tmel skeletu. Vazby mezi prachovitými částicemi jsou slabší než mezi
jílovitými agregáty, proto se snadno rozrušují působením vody. Významným
činitelem prosedání je hladina podzemní vody, infiltrace vody do
prosedavých sedimentů z povrchových nebo podzemních zdrojů (poškozená
vodovodní nebo kanalizační potrubí) a přitížení.
Prosedavé zeminy jsou za normálních podmínek
dostatečně únosné. Jestliže se však začne rozpouštět kontaktní tmel (CaCO3),
oslabí se strukturní vazby a dojde ke zhroucení struktury. Zemina se úplně
zhutní. Po tomto náhlém zhutnění následuje fáze dotvarování struktury
s malými přírůstky celkového zhutnění. Rychlost procesu je závislá
na množství prosakující vody a velikosti zatížení zeminy. Při prosedání lze na
povrchu pozorovat pokles území nebo destrukci objektů postavených na
prosedavých zeminách.
Pomocí součinitele poměrné prosedavosti Imp
(obr. 9.2.6.1) je možno stanovit
náchylnost zeminy k prosedání:
, kde Dhp představuje svislou deformaci zkušebního
vzorku po nasycení vodou při daném napětí (mm), h je původní výška zkušebního
vzorku přirozeně vlhké zeminy (mm), Dh je celková svislá deformace vzorku přirozeně vlhké zeminy
od začátku zkoušky po začátek sycení (mm).
Při indexu prosedání větším než 1% se zemina hodnotí
jako prosedavá.
Existuje mnoho dalších kritérií, pomocí kterých se
posuzuje prosedavost spraší, např. podle hodnot objemové tíhy vysušené zeminy gd a vlhkosti
na mezi tekutosti wL (obr. 9.2.6.2
nad křivkou se nacházejí prosedavé zeminy a pod ní neprosedavé), podle Rybárové
(1980) jsou prosedavé spraše v našich podmínkách ty, které mají stupeň
nasycení Sr < 0,6 a pórovitost n > 0,41.
Prosedavé spraše jsou hodnoceny jako nebezpečné
základové půdy. Aby se předešlo možným komplikacím v souvislosti
s prosedáním, přistupuje se k preventivním, případně aktivním
opatřením. Preventivním opatřením se rozumí ochrana před možným
převlhčením. Objekty se zakládají tak, aby případné sednutí nevyvolalo
negativní účinky, případně se spraše úplně odstraní. K aktivním
opatřením se řadí povrchové zhutňování těžkými deskami, hloubkové
zhutnění převlhčením, beraněním, vibrováním a podzemními výbuchy. Speciální
metodou je tepelné a chemické zpevnění (injektáž).